Hlavním cílem projektu je snižovat prožívání procedurální bolesti (při výměně obvazů) u pacientů s popáleninovým traumatem prostřednictvím vytvořené a pilotně ověřené aplikace pro virtuální realitu (dále VR).
První studie na toto téma byla provedena v USA na dvou dětských pacientech (Hoffmann et al. 2000). Vedle farmakologické terapie bolesti existuje i řada nefarmakologických možností (např. poslech hudby, relaxační techniky), které jsou založeny na odvedení pozornosti od pocitu bolesti. VR se zdá být nejslibnější z těchto možností a kromě distrakce snižuje také úzkostné a depresivní symptomy a zvyšuje spolupráci pacienta (Scapin et al. 2018), přičemž se studie také shodují na příznivé roli imerzivity, tzn. pocitu ponoření se do VR (např. Tribert et al. 2014).
Celému projektu bude předcházet pilotní ověření, abychom zvolili adekvátní přístup pro implementaci výzkumného designu včetně vytvoření nové aplikace pro VR respektující současný technologický rozvoj v této oblasti. Součástí pilotního ověření tak bude vytvoření vlastní aplikace vycházející ze zkušeností z již vytvořených aplikací pro léčebné účely ve VR pro pacienty s popáleninovým traumatem ve spolupráci s firmou Space s.r.o. (srv. Chan et al. 2018). Pacient splňující výběrová kritéria (např. rozsah popálenin, souhlas se zařazením do studie atd.) bude zařazen do studie po druhém převazu v převazové místnosti.
Právě u převazů dochází k procedurální bolesti způsobené napřed při snímání starých obvazů a poté odstraňováním nekrotické tkáně a aplikací nových obvazů. Každou tuto bolestivou proceduru je tak možné rozdělit na dvě části, tj. 1) snímaní starých obvazů; 2) odstraňování nekrotické tkáně a aplikaci nových obvazů. Ve studii budeme opakovaně měřit pocit bolesti prostřednictvím VAS (vizuální analogová stupnice) a BSPAS (Burns Specific Pain Anxiety Scale) u obou částí alespoň u 30 pacientů. Před každým převazem bude náhodně zvoleno, zda bude VR nasazena u první části (snímání starých převazů), anebo až u druhé části (odstraňování nekrotické tkáně a aplikování nových převazů). Navíc budeme tu část s VR hodnotit ještě pomocí krátkého inventáře na imerzivitu. Na závěr tak bude možné posoudit, jaký efekt má VR na zvládání bolesti během převazů u pacientů s popáleninovým traumatem.
První studie na toto téma byla provedena v USA na dvou dětských pacientech (Hoffmann et al. 2000). Od té doby proběhlo mnoho dalších studií zabývajících se využíváním VR při snižování pocitu bolesti u popáleninových traumat po celém světě, např. v přehledové studii o užívání VR při léčbě pacientů s popáleninami (Scapin et al. 2018) je uvedeno na 799 studií. Vedle farmakologické terapie bolesti existuje i řada nefarmakologických možností (např. hypnóza, poslech hudby, relaxační techniky, sledování TV apod.), které jsou založeny na odvedení pozornosti od pocitu bolesti. VR se zdá být nejslibnější z těchto možností a kromě distrakce snižuje také úzkostné a depresivní symptomy a zvyšuje spolupráci pacienta (Scapin et al. 2018). Studie na téma využívání VR u léčby popálenin se také shodují na tom, že největší efekt se dostavuje zejména u osob, které se dokáží nejvíce ponořit do VR a dostavuje se u nich tzv. imerzivita (např. Tribert et al. 2014). I když je bolest spontánní reakcí na bolestivý stimul, tak je tento proces stále kontrolovaný. Lze ho tak částečně kontrolovat prostřednictvím aplikací ve VR. Nejčastěji se k těmto účelům využívá aplikace SnowWorld z roku 1996, která je však z dnešního pohledu zastaralá, a proto nenavozuje žádoucí imerzivitu, kterou lze předpokládat u softwaru respektujícího současný technologický rozvoj v této oblasti.
V Evropě až na pár výjimek (např. Německo, Nizozemí) doposud nebyl zkoumán vliv VR při léčbě popálenin (Morris et al. 2009; Triberti et al. 2014; Chan et al. 2018 a Scapin et al. 2018). Žádná z relevantních studií nezahrnuje kontrolní skupinu, ba ani nejsou zveřejněné informace o pilotním ověřování publikovaných designů. Ačkoliv se opakovaně v relevantních studiích vyskytuje hypotéza, že míra imerzivity má vliv na prožívání bolesti při jejím snižování prostřednictvím VR aplikace, tak tato hypotéza dosud nebyla experimentálně testována. A právě tím, se chceme v předloženém projektu zabývat.
Využití VR při snižování bolesti je soustavně potvrzováné od roku 2000. Ačkoliv se v tematicky zaměřené literatuře často objevuje hypotéza, že k největšímu efektu dochází u těch pacientů s popáleninovým traumatem, kteří jsou schopni se do VR nejvíce ponořit (tzn. je u nich přítomná vyšší míra imerzivity), tak tato hypotéza nikdy nebyla uspokojivě experimentálně ověřena. Novost navrhovaného výzkumného řešení tedy spočívá v experimentálním ověření vztahu mezi zvyšující se mírou imerzivity (měřeno IPQ = Igroup Presence Questionnaire) a snižující se pocitem bolesti (měřeno VAS = Visual Analog Scale for Pain; BSPAS = Burns Specific Pain Anxiety Scale) u pacientů s popáleninovým traumatem.